...MŮJ DRUHÝ BLOG, NEJEN O TOM CO NÁM CHUTNÁ


Srpen 2018

Zahrada v srpnu

21. srpna 2018 v 20:38 | Vlasta |  Zahrádka
Krásný večer vám přeji! Konečně se dá trochu fungovat, jako mám teplo a sluníčko ráda, to jo, ale všeho moc škodí. V práci už se mi teplota přehoupla hrubě přes 30 stupňů a ani stolní ventilátor moc nepomáhá. No a když i já toužebně vyhlížím ochlazení to jde vážně už do tuhého Usmívající se Dlouho jsem nefotila zahradu, ono tedy není moc co fotit, i u nás na bažině už se zahrada pomalu mění ve step, přes potok chodí kocour suchou nohou a tím pádem zaléváme už jenom to nejnutnější.
Daří se tomu co si kořínky dosáhne pořádně hluboko a tomu co má sucho a horko rádo.
Loňské vřesy které přezimovaly v truhlících na oknech jsem na jaře přesázela a už pomalu začínají kvést.



Paulovnie má už asi kořeny v rybníku, protože jinak tedy nevím a i slunečnice, které měly mít metr už vyrostly do nebe



...ale moje největší letošní zahradní radost je nová hortenzie latnatá, loni na podzim jsem zasadila deset centimetrů velkou rostlinku a takhle v těchto dnech vykvetla do krásy, ještě by se měla vybarvit do růžova, tak snad to do podzima stihne.




zato růžové hortenzie jsou pečené za živa. Stará řídká švestka už moc stínu nedává a tak jsou květy sušené na stojáka



No a dýně, tak ty by taky ušly. Na podzimní výzdobu bude



I letničkvý záhon se jakš takš drží a o víkendu už snad sprchne tak uvidíme, uvidíme...




Stráž nad Nežárkou

18. srpna 2018 v 22:33 | Vlasta |  Putování po Čechách
Stráž nad Nežárkou je další město kam by od nás kamenem dohodil a zbytek došel. Jezdili jsme přes ní do Českých Budějovic až do doby než se okolo Stráže vybudoval obchvat.
A jak už to bývá, sejde z očí, sejde z mysli...
a tak jsem to měla až do letošního jara, to jsem se na blogu myslím, že to bylo u Helenky dočetla, že zámek ve Stráži i park má nového majitele, že je krásně opravený a přístupný veřejnosti. Já si zámek ve Stráži pamatuji jenom jako oprýskaný ústav sociální péče takže mé srdce zaplesalo a já začala plánovat výlet do téměř zapomenutého místa. O dovolené nám to nevyšlo, a na dnešek jsme neměli žádné plány tak hurá na výlet. Plán byl dojet do Stráže autem, prohlédnout si zámek a hlavně park a potom cyklovýlet asi 30ceti kilometrový okruh okolo Stráže.
Zámek se otevírá v deset hodin dopoledne, to by ještě šlo, že má atraktivní prohlídkový okruh jenom dvě prohlídky denně to chápu, zase tolik lidí sem nejezdí, ale že se do parku platí vstupné jako součást prohlídkového okruhu, který se koná jenom ve všední dny, a nikoli o víkendech tak to mi hlava nebere...
... že jednou z majitelek zámku byla Ema Destinová, to ví asi každý kdo o Stráži někdy slyšel a tak jsme si za 90 Kč na osobu prohlédli její muzeum, kde je samozřejmě přísný zákaz focení (a to už se taky moc nevidí) bylo nám dovoleno podívat se na nádvoří a to je tak všechno.
Musím uznat, že noví majitelé tu udělali obrovský kus práce, podle toho co jsme viděli musí být park nádherný, bohužel nám nebylo přáno. Je to snad první letošní výlet, ze kterého jsem hodně zklamaná, a rovna tam, kde bych to vůbec nečekala, ale to se tak někdy stane, prostě necítila jsem se tady jako vítaný návštěvník a nemám z návštěvy zámku ve Stráži nad Nežárkou vůbec dobrý pocit.







A po návratu z projížďky na kole jeden trochu méně známý pohled na Stráž




Přeji vám krásný zbytek víkendu!

Ten chlumecký zámek...

13. srpna 2018 v 20:25 | Vlasta |  Putování po Čechách
Dva týdny dovolené utekly jako voda a ode dneška jsme zase v pracovním procesu.
Nebylo to vůbec špatné a klidně bych si ještě týden přidala, ale protože to nejde, probírám se aspoň fotkami z našeho výletování. Jezdili jsme letos po okolí tak do čtyřiceti kilometrů na místa, která jsme navštívili buď před mnoha lety, anebo vlastně nikdy.
Tak třeba Chlum u Třeboně, tak tam jsem nebyla nějakých třicet let a to ho máme doslova za humny.
Zámek není přístupný, ale projít se parkem ještě za raního chládku je vyloženě příjemné.




anebo poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie...




A pak sednout na kolo a dát si trochu do těla. Bývalým hraničním pásmem k podhorské říčce Dračici, ale co je to letos za Dračici téměř bez vody...



a pak přes Malý London do Františkova na oběd...


a pak přes Klikov a Suchdol nad Lužnicí vykoupat se v pískárně a pak už jenom přes Hamr zpátky do Chlumu u Třeboně, bratru nějakých 40 km.




No řekněte, není u nás krásně?

Dovolená den za dnem

8. srpna 2018 v 21:29 | Vlasta |  Mišmaš
Krásný letní večer vám přeji!
Užíváme si druhý týden dovolené, vážně jsem ráda, že v tomhle počasí nemusím být v práci. Hodně výletujeme, hodně odpočíváme, ale i čas na nějakou tu práci jsem si udělala. Minulý týden jsem poslala deset andělíčků a konečně dovyšila polštář na zakázku. Ještě ho musím ušít, ale to asi až se ochladí.



Na zahradě všechno uzrává závratnou rychlostí, skoro nestačím úrodu zpracovávat...







Mějte se krásně a užívejte tyhle nádherné letní dny!

Ještě jednou Českou Kanadou

5. srpna 2018 v 22:20 | Vlasta |  Putování po Čechách
Minulý týden jsme podnikli ještě jeden výlet. Zase jsme vyjeli kousek za humna, tentokrát do Valtínova. V plánu jsme měli projít další Graselovu stezku, tentokrát rudoleckou a spojit ji s naučnou stezkou okolo rozhledny U Jakuba, kaskád rybníků a na Ďáblovu prdel.
Vyrazili jsme z parkoviště pod rozhlednou. Na rozhlednu jsme tentokrát nelezli, měli jsme v plánu ujít necelých 20 km takže nebyl čas a pak dav lidí, který tam byl nás odradil dokonale. Na rozhledně jsme byli v roce 2014 když se otevírala, od té doby se tam toho spoustu vybudovalo a okolí je krásně upravené. Ve spodní části rozhledny je bufet a okolo spousta atrakcí pro děti.




Od rozhledny jsme šli kolem krásně upravených rybníků, bohužel i tady je patrný velký nedostatek vody


Skalní útvar Ďáblova prdel, čekala jsem pěkně dlouho, než jsem si ji mohla vyfotit. Prázdniny nejsou zrovna nejlepší čas pro návštěvy atraktivních míst...


A pak už jsme navázali na Graselovu stezku, kolem Filipových kamenů, přes les a mezi loukami do Českého Rudolce a odtud zpátky na parkoviště pod rozhlednu. V normálním počasí by to byl velice příjemný výlet, ale v tomhle vedru bylo posledních pár kilometrů vážně peklo.





Zámek v Českém Rudolci... co dodat snad se jednou zablýská na lepší časy




Přeji vám krásný další prázdninový týden!


Maříž

3. srpna 2018 v 12:36 | Vlasta |  Putování po Čechách
Vesnice kousíček od Slavonic, ležící přímo na hranicích s Rakouskem. Za totality byla určená právě pro svoji polohu k likvidaci, byla obehnána ostnatým drátem a vstup by pouze na povolení ... další z absurdit minulého režimu. Po revoluci se do Maříže začal pomalu navracet život a to díky bohatým umělcům z Prahy, kteří zde začali vyrábět nezaměnitelnou mařížskou keramiku. Dneska je v Maříži křižovatka cyklostezek, pár domů je opravených, některé se opravují a další dále chátrají. jak by řekl klasik tam na vás pomalu dýchne Klostermann...
V keramické dílně si ale můžete namalovat vlastní hrnek a ve stylové restauraci se dobře najíte. Pokud se budete při prázdninových toulkách pohybovat kolem Slavonic určitě tohle bohem téměř zapomenuté místo navštivte.
Pokud se o osudu Maříže chcete dovědět víc čtěte třeba tady.













U nás se právě přehnala bouřka, od včerejšího odpoledne už asi čtvrtá a zahrada tak zase dostala trochu vláhy a všechno se krásně zazelenalo.
Přeji vám krásný víkend, i celou druhou polovinu prázdin!

Hrad Kollmitz

1. srpna 2018 v 22:03 | Vlasta |  Cestování
Po překročení ptoka Seebsbach jsme uhnuli z nezáživné Graselovy stezky a vydali jsme se mezi slunečnicovými poli ke zřícenině hradu Kollmitz. Protože jsme výlet plánovali narychlo den předtím, vůbec jsem si nezjišťovala jak hrad vypadá ani jaká je otevírací doba. Po zkušenostech od nás jsme víceméně předpokládali, že bude v pondělí zavřeno a tak si prostě řekneme hrad a půjdeme dál. Už cestou kdy se nám na chvíli otevřelo před očima údolí řeky Dyje nad kterou hrad stojí mě překvapila jeho rozlehlost a po příchodu k bráně i milé zjištění, že je otevřeno.
Milým překvapením ale nebyl konec. Po zaplacení symbolického vstupného ( 2 eura a karty neberou) dostanete plánek hradu s českým výkladem a 2 klíče od přístupných vyhlídkových věží. Funguje tu bufet s chlazenými nápoji a připraví vám i rychlé občerstvení. Paní v bufetu je milá a pár německých slovíček vám na domluvení stačí. Cedulky po celém hradu s popisem jednotlivých míst jsou i v češtině a je tu spousta místa na posezení a to hlavní, skoro žádní lidé.
Pobyli jsme na hradě asi hodinu a půl a za tu dobu tu s námi byly dvě nebo tři rodiny s dětmi a pár starších párů. prostě pohoda.A málem bych zapomněla na hodně podstatnou věc, tu mají i čisté záchody s mýdlem i papírovými ručníky!
A jak se na hrad Kollmitz dostanete? Ze Slavonic přes Dobersberk do Raabs a odtud buď necelých pět kilometrů po turistické značce lesem, anebo až k bráně hradu autem.
A teď vás zvu vzhůru na hrad.







Výhledy z obou věží jsou vážně dech beroucí...



a trochu té hradní fauny a flóry...




A cestou zpátky do Raabs les plný divokých bramboříků, tu vůni si nedokážete představit!


Prostě se nám tu líbilo a vřele návštěvu tohohle hradu necelých třicet kilometrů za hranicemi doporučuji. A ještě jedno zastavení jsme stihli, tentokrát to bylo přímo na hranicích a o tom zase příště.