...MŮJ DRUHÝ BLOG, NEJEN O TOM CO NÁM CHUTNÁ

Srpen 2014

Česká Kanada-rozhledna u Jakuba

30. srpna 2014 v 21:47 | Vlasta |  Putování po Čechách
Krásný poslední sobotní prázdninový večer vám přeji!
Prázdniny jsou sice v nenávratnu, ale pěkných podzimních dnů prý nás čeká celá řada a já bych vás ráda pozvala na výlet.
Dnes to bude do samého srdce České Kanady, kde u obce Valtínov na kopci zvaném Havlova hora v nadmořské výšče 680 m, byla v roce 2013 vybudována rozhledna U Jakuba.
Dkyž projedete Valtínovem směrem na Dačice je asi sto metrů za vesnicí u ohrad s koňmi odbočka na polní cestu.
Odbočku k parkovišti nemůžete minout. Z jedné strany polní cesty je cedule a z druhé strany model rozhledny.


Když budete mít štěstí, vyfotíte si i koně...


Dojedete k parkovišti pod les a potom už budete stoupat po asfaltce k rozhledně. Okolí rozhledny je moc pěkně upravené a uvnitř je i malý bufet.


My jsme si pro návštěvu rozhledny vybrali špatné počasí, i když tu a tam mezi mraky vykouklo sluníčko, viditelnost byla hodně špatná, no máme aspoň důvod se sem vypravit ještě jednou.


Trochu technických údajů nemůže být na škodu a když se rozhodnete, že se stanete sponzorem rozhledny, vyberete si shod na který přidělají cedulku s vaším jménem.


A na závěr trochu vegetace z okolí rozhledny.



Jestli jsem vás nalákala na výlet, tak vám přeji krásné počasí a příjemné stoupání k rozhledně!

Na návštěvě ve vile Tugendhat

27. srpna 2014 v 21:02 | Vlasta |  Putování po Čechách
Dalším a taky hlavním cílem naší nedělní návštěvy Brna byla prohlídka vily Tugendhat. Pro veřejnost byla po rekonstrukci otevřena v roce 2012 a my jsme tenhle výlet plánovali asi rok. Opravdu není jednoduché se sem dostat. Rezervaci vstupenek je potřeba zařídit hodně dopředu, my jsme je objednávali začátkem května a první volný víkendový termín pro čtyři osoby byl až 24. srpna ve čtyři odpoledne.
O historii vily Tugendhat se tu nebudu rozepisovat, na internetu najdete úplně všechno, ale jenom tak pro rychlé zorientování přidám pár informací a letopočtů.
Vilu vyprojektoval pro manžele Tugendhatovy berlínský architekt Ludwig Mies van der Rohe a byla postavena v letech 1929 a 1930.
Tugendhatovi zde bydleli do května 1938 potom byli nuceni kvůli židovskému původu opustit republiku, nikdy se sem již nevrátili.
Na počátku října 1939 byla vila zabavena gestapem a stala se majetkem Německé říše.
Při osvobození Brna v dubnu 1945 byl dům zdevastován jezdeckým oddílem Rudé armády. V hlavním obytném prostoru i v technickém přízemí byli ustájeni koně.
Od srpna 1945 v domě působila taneční škola.
V říjnu 1950 byla vila převedena do vlastnictví československého státu a bylo zde zřízeno rehabilitační zařízení pro děti s vadami páteře.
V prosinci 1963 se vila stala nemovitou kulturní památkou.
Snahy o záchranu jedné z nejslavnějších vilových staveb na světě ukončila sovětská okupace v roce 1968 a příchod normalizace v sedmdesátých létech.
V letech 1981-1985 proběhla první velká rekonstrukce vily, která potom sloužila k reprezentaci města Brna, pro veřejnost byla nepřístupná.
V srpnu roku 1992 zde probíhala jednání o rozdělení československa.
V srpnu 1995 byla vila prohlášena za národní kulturní památku a v prosinci 2001 byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO
V letech 2010-2012 prošla vila i zahrada celkovou rekonstrukcí, která byla financována převážně ze zdrojů evropských fondů a stála přibližně 170 miliónů korun.
Slavnostní otevření vily pro veřejnost bylo 6.3. 2013

Uff... i když jsem chtěla být stručná, osudy tohoto domu jsou tak obsáhlé, že to prostě stručněji nešlo.
A teď už půjdeme na návštěvu.
Z Ulice dům působí nenápadně a velice moderně...


Obytná terasa a pohled do zahrady.


Vila ze zahrady.




Dům je fenomenální, ale ta okna bych tedy mýt nechtěla Mrkající


V zahradě...


Nakouknutí do interiéru. Na fotce vidíte kruhovou jídelnu, hlavní obytný prostor a zimní zahradu. Uvnitř jsem nefotila, chtěla jsem si prohlídku užít bez toho zběsilého běhání s foťákem z jednoho koutu do druhého a stejně by fotky nebyly valné kvality. Tady najdete nádherné fotorafie celé vily.


A pro představu jedna fotka vypůjčená z netu.


No a co napsat na závěr? Stojí to za to. Zvolili jsme rozšířený okruh prohlídky, který obsahuje obě obytná patra, technické patro a zahradu. Prohlídka trvá skoro dvě hodiny a čas ani nevnímáte.
Hrady a zámky mají své kouzlo, ale co si budeme povídat jsou všechny na jedno brdo a pomalu mi začaly splývat v jeden celek. Tento dům je tak ojedinělý a jedinečný, že na jeho návštěvu určitě hodně dlouho nezapomenu.

Brněnská ZOO

25. srpna 2014 v 21:14 | Vlasta |  Putování po Čechách
Krásný večer vám přeji!
Včera jsme si udělali výlet do Brna. Dopoledne jsme vyrazili do ZOO. Počasí bylo přes nepříznivou předpověď docela pěkné, sem tam se honily oblaky, ale nezmokli jsme.
V brněnské Zoo jsem byla poprvé a moc se mi tam moc líbilo.


Medvědi zrovna svačili a byla radost je pozorovat.




Orli bělohlaví mají novou voliéru, kterou se dá procházet.




Kočka...



I u žiraf se buduje, proto jenom pohled přes plot...



...a těch mláďat, tady třeba pár velbloudích...


Ryby a krokodýli...







No prostě moc pěkná ZOO, pro nedělní výlet jak dělaná. Pokud jste jí ještě nenavštívili tak vřele doporučuji, jenom musíte počítat s tím, že celá ZOO je v pěkném kopci, ale ani to není překážka když vás začnou bolet nohy naskočíte do vláčku a ten vás popoveze Smějící se
V Brně jsme navštívili ještě jedno místo a i to v nás zanechalo spoustu dojmů, ale o tom zase až příště.
Přeji vám pohodový poslední prázdninový týden!

Běžte do lesa!!!

22. srpna 2014 v 19:26 | Vlasta |  Příroda
Ano, běžte do lesa dokud rostou, protože je to opravdu nádhera.
Tuhle nadílku přinesli včera babička s dědou.





No a tady už se suší. Zásoby na zimu budou pořádné!



No a dneska jsme si konečně udělali pěkné odpoledne a vyrazili do lesa taky. Záměr byl jenom tak se pěkně projít a kdyby v lese ještě nějaká houbička zbyla bude zítra houbový guláš. Něchtělo se mi tahat s foťákem, ale mobil jsem si vzala, to kdyby bylo co fotit. A bylo!


Hříbek se mi v tmavém lese povedl vyfotit jenom tenhle jeden, s křemenáči už to bylo lepší.







Mějte se krásně a užijte si báječný víkend třeba zrovna na houbách Usmívající se

Cestou z práce a něco ze zahrady...

20. srpna 2014 v 19:22 | Vlasta |  Zahrádka
Krásný večer vám přeji! Taky máte pocit, že na nás udeřil podzim v plné síle? Sedm stupňů po ránu a sedmnáct odpoledne to jsou teploty posledních dnů, na druhou polovinu srpna tedy nic moc!
Ze všech stran slyším jak rostou houby, nevím jak to dělám, ale les vidím jenom po cestě z práce a do práce. No a jak tak šlapu a přemýšlím do čeho se pustím až dorazím domů, tak do toho lesa aspoň koukám a najednou vidím hřiba. Jednoho, druhého ... no bylo jich tam pět a tak jsem nakonec i na těch houbách byla Usmívající se
K večeři byly řízky a ještě zbylo trochu na sušení.





No a sotva jsem stačila zpracovat zeleninu, která uzrála když jsme byli na dovolené, už je další. Nějaké recepty určitě přidám na druhý blog.



Když jsme se vrátili z dovolené bylo zrání zahradních borůvek v plném proudu. Byl koláč, knedlíky a zbylo dost i na mlsání jen tak. Borůvek je na keřích pořád spousta, ale v téhle zimě vůbec nedozrávají.



V rybníčku na zahradě máme spoustu skokanů a někteří byli dokonce ochotní zapózovat před foťákem Usmívající se





A nakonec brouček. Nevím jak se jmenuje, ale na tričku pověšeném na šňůře se mu líbilo.



A to je pro dnešek všechno, mějte se nádherně i v tomhle nešťastném způsobu léta Usmívající se

Dubrovník

17. srpna 2014 v 10:08 | Vlasta |  Cestování
Na letošní dovolenou jsme si naplánovali jeden velký výlet a to do Dubrovníku. Já jsem tam byla před třinácti lety a manžel ještě nikdy. Výlet jsme si zakoupili u paní delegátky a já se moc těšila. Moje vzpomínky na Dubrovník byly takové, jak bych to řekla...téměř bez lidí. I když jsme tam tenkrát s dcerkou byly taky začátkem srpna, nebyli tam téměř žádní lidé. Snad že to bylo pár let po válce na Balkáně a Dubrovník zdaleka ještě nebyl úplně opraven, nevím, ale na hradbách jsme byly s dcerou samy a v hlavní dubrovnické ulici skoro taky. No, takže letos to bylo úplně jiné. Davy lidí kam se dohlédlo, samozřejmě většina Japonců a ty ceny!!! Tenkrát bylo vstupné na hradby 20 Kuna a dnes za rovnou stovku, a to mě tedy dorazilo, přestože jsem se na procházku po hradbách moc těšila, téměř 400 Kč za jednu vstupenku ve štrůdlu s Japonci jsem tedy dát odmítla.
První dojem tedy bylo veliké zklamání, i když obě průvodkyně jak v autobusu tak potom v Dubrovníku byly velice milé a spoustu jsme se toho dověděli nejen z historie, ale i ze současnosti Chorvatska, nemohla jsem se zbavit dojmu, že se z této úžasné architektonické památky stala jenom fabrika na peníze.
Dneska když zpětně prohlížím fotky, tak jsem nakonec ráda, že jsme se na výlet vydali, člověk s odstupem času tak nějak pozapomene na to méně příjemné a zbydou jen ty hezké vzpomínky.
Takže na závěr můj poznatek. Dubrovník ano, pokud jste tam ještě nebyli a nemáte s čím srovnávat. Pokud se tam přece jenom vydáte musíte počítat s tím, že kromě kostelů se všude platí velice vysoké vstupné a v případě, že si tu budete chtít dát oběd, je dobré dávat pozor na ceny v restauracích, protože i ty jsou hodně rozdílné. Určitě je lepší vypravit se sem mimo hlavní turistickou sezónu. No ale dost nářků, jak říkám, nakonec se mi výlet líbil, nafotila jsem tam spoustu fotek a teď bych vás ráda pozvala na výlet do Dubrovníku mýma očima.

Fotka z autobusu. Vyhlídka na město na kterou nás zavezli je úplně zarostlá borovicemi a není z ní skoro nic vidět.



Vstupní brána Pile



Onofriova kašna


Hlavní dubrovnická třída Stradun. Opravdu nebylo jednoduché tu fotit. Při chvilce nepozornosti se mi zapíchnul do žeber deštník japonské turistky.



Katedrála Nanebevzetí Panny Marie


Přístav


Pohled na městské hradby z jedné boční uličky.


Okno plné orchidejí mě zaujalo, ve vlhkém a horkém klimatu se jim asi opravdu dobře daří.



Siesta...










Pája už zase peče

14. srpna 2014 v 16:11 | Vlasta |  Perníčky a perníky
Krásné odpoledne vám přeji!
Dneska vám neukážu žádné fotky z dovolené, ale pro změnu něco voňavého a sladkého.
Pája po úspěšném zakončení prvního ročníku vysoké školy přemýšlela o nějaké brigádě a nakonec opět skončila u perníčků. Po napečení první várky tentokrát svatebních perníčků si založila obchůdek na Fléru a měla v plánu začít péct vánoční perníčky, ale pro hodně velký zájem právě o svatební na ně ještě nedošlo.
Perníčky se Páje opravdu daří a já vám je prostě musím ukázat.















Takže tohle je malá ochutnávka, pokud se chcete podívat i na ostatní Pájiny perníčky najdete je TADY

Dovolená v Podgoře

11. srpna 2014 v 15:42 | Vlasta |  Cestování
Krásné, i když poněkud upršené odpoledne vám přeji!
Dovolená u moře utekla mílovými kroky a jsem zase tady.No co vám budu povídat, nikde se snad nedá lépe odpočívat než právě u moře. Užili jsme si od všeho, krásným koupáním ve vyhřátém moři počínaje, přes skvělé jídlo v našem hotelu a procházkami po okolí a jedním pořádným výletem konče.
Podgora je malé městečko ve střední Dalmácii s fantasticky čistým mořem a dlouhými plážemi. Pláže ve městě pod hotely byly sice poněkud přeplněné, ale nám nevadilo popojít pár set metrů za město, kde bylo poloprázdno a nádherný klid.






Bydleli jsme v hotelu Aurora, který mohu ve všech směrech vřele doporučit.


Nad městem se tyčí monument křídla racka, který z dálky a hlavně v noci při osvětlení opravdu připomíná křídla letícího racka...



... a v moři mořská panna...



Užívali jsme si houpavých vln i moře jako zrdcadlo...






...západů slunce a večerního života v rušném městě, prostě od všeho torchu a najednou jsme doma a jak jinak...prší!
No co se dá dělat, na zahradě toho za těch deset dní vyroslo a uzrálo až běda a tak budu druhý týden dovolené věnovat zpracovávání úrody.
Mějte se tu báječně a já se zase brzo ozvu Mrkající