...MŮJ DRUHÝ BLOG, NEJEN O TOM CO NÁM CHUTNÁ

Srpen 2012

Fotokniha a polštářek s majákem

30. srpna 2012 v 18:58 | Vlasta |  Moje malé radosti
Dnešní příspěvek pojmu jako poslední ohlédnutí za krásným časem prázdnin a dovolených.
Jak už asi všichni víte, fotografování je hned po ručních pracech mým největším koníčkem. Většinu fotek archivuji v počítači, ale fotky z dovolených si necháváme dělat klasicky na papír. potom se ale pokaždé naskytla otázka kam s nimi. Současná fotoalba do kterých se fotky zastrkují nebyly tím pravým, chyběla mi tam originalita a možnost trochu se při tvoření rodinného fotoalba kreativně vyřádit. Potom jsem někde objevila nápad řadit fotky do šanonů. Fotky jsem lepila na bílý papír, doplňovala popiskami a manžel malovanými obrázky. Bylo to pěkné, ale velké, těžké a nevzhledné šanony mi taky trochu vadily. V posledních letech mě několikrát zaujala reklama společnosti HAPPY-FOTO na fotoknihu jen ta cena mě až do letoška brzdila v rozletu. Letos po dovolené mi přišla nabídka na vytvoření fotoknihy s padesátiprocentní slevou a to už šlo. Stáhla jsem si program, který je na stránkách HAPPY-FOTA zdarma a už to jelo. Za dva večery jsem měla knihu hotovou odeslanou po internetu do laboratoře a za pár dní byla kniha doma a můžu vám říct, že to je konečně to pravé ořechové co se fotek týče. Samozřejmě je to první pokus a pro příště už vím co a kde udělat jinak, ale až zase budu chtít vyvolávat větší množství fotek určitě zase zvolím tuhle formu.
A teď k druhé části dnešního příspěvku. Polštářek jsem měla v plánu na dovolenou, ale nestihla jsem vyšít majáček, natož ušít polštář, tak jsem ho dodělala až teď jako takovou malou vzpomínku na krásné letní dny.













Užijte si krásný nadcházející poslední prázdninový víkend Usmívající se

Procházka k majáku

26. srpna 2012 v 22:28 | Vlasta |  Cestování
O dovolené rádi vyhledáváme klidná romantická místa v okolí kam dojdeme procházkou. Maják s kapličkou svatého Ivana jsme viděli z kopce na jednom skalnatém výběžku Ražanje už při minulé návštěvě před pěti lety. Jeden dovolenkový podvečer jsme tedy vyrazili na procházku, ten den docela foukalo a na skalnatém pobřeží bral vítr skoro dech, zato však byly úžasné vlny. Moc se nám tohle místečko líbilo a proto se s vámi i měsíc po dovolené chci o tenhle zážitek podělit.















Všem vám přeju krásný poslední prázdninový týden Úžasný

Háčkovaný podhlavník

24. srpna 2012 v 15:45 | Vlasta |  Háčkování
Tak jsem konečně dodělala dílko z barevných čtverečků. Vy které jste hádaly, že ze čtverečků bude polštářek jste měly vlastně pravdu. Klasických polštářů máme spoustu, ale váleček pod hlavu chyběl. Už je to napraveno a dokončeno Usmívající se
Tak takhle vypadal základ válečku z háčkovaných čtverečků.


Na boky jsem uháčkovala dvě barevná kolečka z posledních zbytečků přízí.
Jako předlohu jsem použila základ na háčkovanou kabelku, kterou najdete zde




Uvnitř háčkovaného potahu je váleček ušitý z bavlněné látky, který je vyplněný molitanovou drtí. Aby se dal háčkovaný potah sejmout a vyprat, všila jsem jako zapínání nekonečný zip, který jsem si v poslední době hodně oblíbila.






Všem vám přeju krásný, klidný a pohodový víkend Úžasný

Pro změnu ostružiny :P

21. srpna 2012 v 22:30 | Vlasta |  Receptíky
V neděli mi dcera přivezla kilo nádherných lesních ostružin a protože ještě pořád sklízíme kanadské borůvky, rozhodla jsem se pro výrobu borůvkovo- ostružinového džemu.





Dlouho jsem hledala nějaký recept a nakonec jsem trochu zaimprovizovala a vznikl móc dobrý džem.
Použila jsem:
1kg lesních ostružin
1kg kanadských borůvek
1 1/4 Kg cukru
2 pektogely
1 lžičku kyseliny citrónové
1 rovnou lžičku mleté skořice
2 celé hřebíčky
1 velkého panáka rumu


Postupovala jsem takhle:
Nemám odšťavňovač a protože jsem nechtěla mít v džemu jadýrka z ostružin, nejdřív jsem je rozmačkala mačkadlem na brambory, chvíli povařila a potom propasírovala přes síto - šlo to docela dobře. Do kastrolu jsem dala protlak z ostružin celé borůvky koření, kyselinu citrónovou a přivedla k varu, když byly borůvky rozvařené přidala jsem cukr smíchaný s pektogelem. Kanadské borůvky želírují líp než rybíz a proto stačilo jenom pět minut povařit a džemík byl hned krásně hustý, těsně před koncem vaření jsem přidala panáka rumu a hned plnila do sklenic, které jsem pro jistotu ještě 20 minut sterilovala. Pak jsem skleničky ještě na chvíli obrátila na víčko, jak je džem hustý můžete vidět na fotce a na čerstvé housce s máslem to byla doslova poezie Smějící se


Chorvatsko-vodopády na řece Krka

18. srpna 2012 v 20:14 | Vlasta |  Cestování
Pokud se nám na našich cestách nějaké místo líbí snažíme se po čase vrátit zpátky. Stejně tak to bylo i s národním parkem Krka. Toto místo jsme navštívili poprvé před deseti lety a letos jsme se tam vrátili a znovu jsme obdivovali překrásné přírodní scenerie.
Teď budu chvíli citovat z brožurky, kterou jsme u vstupu do národního parku dostali samozřejmě v českém jazyce.
Řeka Krka se sedmi vápencovými vodopády je přírodní krasový fenomén. NP Krka se nachází na území šibenicko-kninského hejtmanství a zahrnuje tok řeky Krky dva kolimetry po proudu od Kninu do Skradinu a dolní tok řeky Čikoly.
Procházka kolem vodopádů je ve stínu lesa po dřevěných lávkách a je opravdu na co se dívat.







Pod velkým vodopádem se dá i vykoupat. Je tam velká venkovní restaurace a můžete tu strávit příjemné odpoledne.




Když jsme stáli nad velkým vodopádem byl to hukot a to bylo ve vodopádu mnohem méně vody než před deseti lety.



Z vyhlídky na celou kaskádu vodopádů jsem se snažila vyfotit panoramatický snímek.




a ještě jeden pohled na vodopád...



Pod dřevěnými lávkami se to hemžilo mraky ryb a přála bych vám vidět ten mumraj když jsme jim hodili kousek sušenky :)



Kolem cestiček nechyběli prodejci fíků, oříšků, olivového oleje a rakije.




Dovolené stále ještě pokračují a pokud budete někde poblíž Šibeniku určitě neváhejte a vydejte se na návštěvu tohohle přírodního unikátu!

Barevné léto

15. srpna 2012 v 20:03 | Vlasta |  Mišmaš
Až na velice studená rána to vypadá, že se nám zase vrátilo léto. Sluníčko přes den svítí o sto šest a i teď večer je pěkně teploučko. No a já jsem se s návratem do práce a koloběhu všedních dnů zase pomalu pustila do tvoření. Vyštrachala jsem zbytky barevných klubíček většinou z páraných svetrů a pustila se do háčkování čtverečků. Už vím co z čtverečků udělám a až bude dokonáno určitě se pochlubím Mrkající








Jak přestalo pršet a foukat vítr, vzpamatovaly se i kytičky na zahrádce. Tyhle letničky jsem dostala od kolegyně z práce, už jsem je kdysi před léty měla, nevím jak se jmenujou, ale jsou moc pěkné.





Sluníčko prospívá i muškátům na balkóně. Po návratu z dovolené vypadaly prach bídně, ale i s nimi udělalo sluníčko divy.





Mějte krásný zbytek slunečného týdne Úžasný

Borůvkobraní

11. srpna 2012 v 20:27 | Vlasta |  Zahrádka
V těchto dnech dozrávají na naší zahradě kanadské borůvky. Je to vlastně letošní jediné ovoce, které přežilo pozdní jarní mrazy. A právě proto, že bylo u nás ovoce velmi málo všechno co zbylo po mrazech likvidují ptáci, proto jsou naše kanadské borůvky bezpečně před jejich zobáky ukryty.



Dvakrát týdně netkanou textilii sejmeme a pod ní nás čeká sladká odměna.











Všem vám přeju krásný, sladký zbytek víkendu Usmívající se

Chorvatsko- výlet do Solinu

8. srpna 2012 v 19:28 | Vlasta |  Cestování
Na jeden podvečer jsme si na dovolené naplánovali výlet do starobylého města Salona, které se před více než 2000 tisíci lety rozkládalo na území současného průmyslového předměstí Splitu - Solinu. Celý týden bylo opravdu veliké horko a i v šest navečer kdy jsme po areálu chodili bylo téměř nesnesitelné vedro. Celý areál je poměrně rozlehlý a jednotlivé zbytky budov jsou docela daleko od sebe, bez plánku by bylo téměř nemožné všechny budovy objevit. Pro vás, kteří se do Solinu někdy vypravíte mám několik poznatků.
Už při příjezdu ke Splitu jsou četné cedule navádějící na parkoviště k hlavní bráně do areálu. První část - manastirine je kupodivu zdarma, ale na jejím konci vás odchytí panáček a skásne vás 20 kuna na osobu, dostanete plánek areálu v češtině a s nadšením se vrhnete do poznávání minulosti, ale pozor! Tento úžasný kus země, který vás okamžitě vtáhne do minulosti slouží domácím jako místo pro venčení psů! Ano, to za co platí turisté vstupné je z jiných míst Solinu volně přístupné a vy si musíte dávat sakra pozor kam šlapete! Já jsem o tom sice na netu v několika diskusních fórech četla, ale však víte co se toho napovídá a napíše a já jsem opravdu nečekala že to bude až tak pravda. V tom horku se nám nechtělo hledat místo kudy do areálu bez placení. Bez plánku který jsme u vstupu dostali bychom stejně málo co našli, ale tento přístup chorvatů mě docela zamrzel. Když si vzpomenu na pořádek v italských Pompejích, nebo římské Fórum Románum je mi z toho smutno.
Tak to je to co mě na tomhle výletě nemile překvapilo.
Ale dost nářků. Za vidění Salona určitě stojí a pokud se někdy budete nacházet v okolí Splitu určitě se tam vypravte. Toto místo vás okamžitě pohltí a vy si začnete představovat jak se před více než 2000 tisíci lety žilo. Pojďme se tedy projít Diokleciánovým rodištěm a zapomeňme na chvíli na realitu.




Přibližně uprostřed této fotky v udolí mezi kopci můžete spíš tušit než vidět zříceninu hradu Klis, který jsme navštívili minule a rozhodně doporučuji ho taky vidět.


Tyto úžasné obrovské borovice tyčící se nad zbytky staveb mi připomněly italské Pompeje.


I na fotkách je vidět, jaké v těchto místech vládne parné léto bez vody. Nikde není ani stéblo zelené trávy.



Květ agáve - aspoň něco živého v této vyprahlé zemi...



A to nejlepší nakonec. Na severozápadním konci města se rozkládá velkolepá třípatrová stavba amfiteátru. Cesta k ní byla nekonečná a už jsme ani nedoufali, že ji najdeme těsně v jejím sousedství a vlastně už i před ní začínají moderní domy města Solinu. Amfiteatr jsem se pokusila vyfotit funkcí panorama, jeho velikost můžete porovnat s velikostí dvou postaviček uprostřed arény :)






Propojení starého a nového - 2000 let stará Salona a hned za ní moderní stavby Splitu...




Poslední ohlédnutí do arény a vracíme se vyprahlí k autu. Cestou zpět se ještě zastavíme na večerní procházku v Trogiru, ale o tom zase jindy.


Sláva nazdar výletu :))

6. srpna 2012 v 16:19 | Vlasta |  Cestování
Včera nad ránem jsme se vrátili z naší chorvatské dovolené. Počasí vyšlo na jedničku a všechno předem naplánované se vydařilo. Nikomu se nám domů nechtělo, týden je opravdu krátká doba když už člověk vyrazí na delší cestu.
Cíl našeho letošního putování byl už podruhé v malé rybářské vesničce Ražanj, která leží ve střední Dalmácii mezi městy Primošten a Trogir.
První letošní setkání s mořem bylo právě v Primoštenu, kde jsme se ráno zastavili na snídani a kratší odpočinek po noční cestě.


Opět jsme si vyšlápli do starého města ke kostelíku odkud jsou krásné výhledy na moře.





Po krátkém odpočinku jsme vyrazili do naší staré známé Ražanje, letošní volba padla na klidnou a téměř liduprázdnou zátoku Varoš



Takovýhle pohled se nám naskytnul pokaždé když jsme se podívali z terasy apartmánu.



Pobřeží je zde skalnaté, před každým domem je vybudováno betonové plato na slunění a vstup do moře. Někde jsou to kovové schůdky, jinde upravené kameny s místy vysypanými drobnými kamínky. ten kdo nemá rád takováhle místa, může popojít o sto metrů dále na oblázkovou pěkně upravenou místní pláž.



Díky skalám a velice malé koncentraci turistů je zde neuvěřitelně čisté moře se spoustou ryb, mořských hvězdic, krabů a jiných mořských potvůrek. Nebojte, včechno co jsem vylovila putovalo po vycení zpátky do moře :))




V části zátoky otevřené na širé moře bylo pořád co pozorovat. Plachetnice a jachty nepřetržitě plující do rogoznické maríny Frapa, nebo více či méně šikovné surfaře.


A to je pro dnešek všechno, příště se podíváme kam jsme vyráželi na výlety.