...MŮJ DRUHÝ BLOG, NEJEN O TOM CO NÁM CHUTNÁ

Září 2010

Znáte jablkogril?

29. září 2010 v 16:47 | Vlasta |  Moje malé radosti
Tuhle rozkošnou keramickou věcičku jsem dostala před pár lety od dcery k Vánocům. Každý rok  touhle dobou přijde její čas a večer si občas ugrilujem voňavé jablíčko :) Je to dobrota, krásně to voní a ještě nádherný kousek keramiky zalahodí oku.

jablkogril

jablkogril

jablkogril

jablkogril

Vyšívané jehelníčky

27. září 2010 v 16:49 | Vlasta |  Ruční práce
Tím jak pořád něco šiju a vyšívám, se mi všude hromadí zbytky látek a bavlnek. Rozhodla jsem se proto tyto zbytky zužitkovat při výrobě jehelníčků. Motivy na vyšívání jsem si našla na internetu, jehelníčky jsou velké 11x11 cm přední strana je ozdobená křížkovou výšivkou a zadní je z bavlněné látky.
jahelníčky

jahelníček

jahelníček

jahelníček

Medovník

25. září 2010 v 15:45 | Vlasta |  Receptíky
V září u nás střídá jedna oslava druhou a protože krémových dortů už bylo ažaž, upekla jsem pro změnu medovník a dcera se vyřádila s marcipánovými včelkami.
Recept jsem našla na apetitonline.cz a mohu ho vřele doporučit. Vždycky se mi povede a je opravdu výborný.

medovník

3 vejce
300g krupicového cukru
1 Hera
3 lžíce medu
1 lžičku jedlé sody
400 g hladké mouky

Ve vodní lázni rozpustíme Heru, cukr, med a postupně zašleháme vejce. Potom přidáme mouku smíchanou se sodou ve šlehači vyměníme metly za hnětací háky a asi deset minut vypracováváme těsto.
Na pečící papír si obkreslíme talíř nebo dortovou formu a stěrkou naneseme tenkou vrstvu těsta a upečeme ve vyhřáté troubě. Z této dávky uděláme 5-7placek podle velikosti formy.
Druhý den placky ořízneme podle formy a slepujeme krémem z jednoho a půl másla a jednoho Salka které den před tím dvě hodiny vaříme v plechovce na karamel.
Ořezané kraje smícháme s nasekanými ořechy, rozdrobíme a medovník pomazaný zbytkem krému obalíme.
medovník

medovník

včela

Babí léto

23. září 2010 v 18:54 | Vlasta |  Příroda
Tak prý jsme dneska měli poslední den babího léta. Klidně bych takovéhle počasí vydržela ještě třeba měsíc, nebo aspoň přes nadcházející prodloužený víkend. Předpověď počasí je ale špatná, tak jsem ještě dneska vyrazila na zahradu a na malou procházku vyfotit poslední záchvěvy léta.
Pavouk křižák si svou pavučinu usoukal na našem zahradním altánku
křižák

křižák

Takováhle byla dneska obloha přes pavučinku s muškami
obloha

Ve skleníku vykvetl poslední květ na podzimní parodii
parodia
i jiřinky a jediná slunečnice která se mi na zahrádce sama vysemenila ještě kvetou
jiřinky

slunečnice

I Týna si dneska dala na procházce po delší době jednu ze svých posledních koupelí v rybníku.
Týna

Bylo opravdu nádherně
na procházce
na procházce

chrpa

list

Na houbách

20. září 2010 v 18:07 | Vlasta |  Příroda
Tak jakpak se vám líbil dnešní den? Mě moc, v práci to uteklo a na odpoledne jsme měly s dcerou naplánováno jít na houby. Sluníčko svítilo a já jsem zase jednou po dlouhé době vyrazila na procházku dokonce v krátkých rukávech. Cesta do lesa je u nás dost dlouhá, většinou jezdíme na kole, ale Týna je už psí dáma v letech a kolo je na ni moc rychlé, vyrazily jsme tedy vycházkovou chůzí vstříc lesu.
pohled na les přes rybník

jdeme k lesu

První houba byla samozřejmě ta nejkrásnější- muchomůrka červená
muchomůrka

Bedel je všude spousta, dneska jsme je ale nesbíraly, všiměte si suchohříbka u její nohy
bedla

Hnojníků, že nebylo pomalu kam stoupnout
hnojníky

I pár hříbečků se našlo
hříbek

a suchohříbci se daly hrabat hráběma
suchohříbek

suchohříbek

Kotrče jsem jenom vyfotila
kotrč
A před námi už je jenom dlouhá cesta domů
cesta

Tohle je náš úlovek za pouhou hodinku v lese a papírový košík vydržel i dlouhou cestu domů.
košík hub

Dort s beruškami

18. září 2010 v 15:50 | Vlasta |  Receptíky
Tenhle dort ve tvaru vějíře jsem upekla dceři k dnešním narozeninám. Berušky si oslavenkyně přála a kolikáté narozeniny slaví se dovíte až je všechny spočítáte

dort

dort

dort

dort

Litva - Hora Křížů

15. září 2010 v 17:31 Cestování
Toto pozoruhodné místo navštívila před dvěma týdny dcera Pája při své cestě po pobaltských republikách. Nevzpomínám si, že bych o Hoře křížů někdy četla nebo slyšela, ale fotky z tohoto místa mi doslova vyrazily dech.
Hora křížů je vlastně uměle vybudovaný pahorek a nachází se nedaleko města Šiauliai, někdy se jí taky říká Mekka severu.
O  vzniku Hory křížů vypráví tato legenda.
 Jednomu sedlákovi se rozstonala jeho milovaná dcera a na její nemoc nepomáhala žádná medicína ani zaříkávání, ani žádné bylinky. Jednou v noci měl ten sedlák sen, ve kterém mu Bůh poradil, aby ze zdravého stromu udělal kříž a postavil na místní kopeček. Sedlák se druhý den hned pustil do kříže a postavil jej na místo, které mu Bůh ve snu ukázal. Během několika málo dní se dcera opravdu uzdravila. Zpráva o zázračném uzdravení se rychle rozšířila a další kříže začaly rychle přibývat.
Daleko později byla  Hora vzdorem proti sovětskému režimu. Za sovětské éry byl pahorek několikrát srovnán buldozery se zemí, místo bylo vymazáno z map, byly k němu zbourány silnice i železnice, ale vždy rychle vyrostl znovu. Působivé je především neuvěřitelné množství křížů. Je jich už několik set tisíc a stále přibývají...
Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Hora křížů

Tak tedy hraju :)

13. září 2010 v 17:58 | Vlasta |  Mišmaš
Pozvání do téhle hry jsem dostala od Jany, Jitky, Hadimršky, Jarmily a Marušky. Zapojuji se tedy taky, ale vůbec netuším, komu štafetu předám, protože už hráli snad úplně všichni.

Pravidla hry:

1. Uvést, kdo Tě do hry pozval
2. Vyjmenovat 10 věcí, které máš rád
3. Prostřednictvím komentáře pozvat dalších 10 osob do hry

1. Kdo mě do hry pozval jsem napsala už v úvodu

moře

A co mám ráda?
1. Moje rodina
2. Moře
3. Sluníčko- když nesvítí trpím
4. Ruční práce, bez kterých vydržím jen málokterý večer u televize
5. Kvalitní červené víno
6. Našeho kocoura Ferdu
7. Knížky Michala Wievegha
8. Západy slunce nad mořem i pevninou
9. Teplé letní večery
10. Keramiku

.

A dál do hry zvu :
růže

Andělka v červeném

10. září 2010 v 18:10 | Vlasta |  Šité panenky a andělky
Konečně jsem dokončila Andělku v červených puntíkovaných šatech. Zatím mi sedí u počítače a čeká, až bude hotová polička na které bude bydlet
Pro nafocení jsem zvolila okénko na schodišti, všude jinde bylo málo světla a fotky s bleskem se mi nelíbí. Vázičku jsem si koupila za pár korun minulý týden u vietnamců, hned mi padla do oka, vodu bych se do ní asi nalít neodvážila, ale na kytičku sušené levandule je jako dělaná.
Všem vám ještě chci popřát krásný slunečný víkend




Bílé košíky do koupelny

8. září 2010 v 20:00 | Vlasta |  Pletení z papíru
Tak jsem si zase krapet popletla z papírových ruliček. Tentokrát to je šest bílých košíků do koupelny. Košíky mají rozměr 40 x 20 cm a aby nebyly jen tak sterilně bílé ozdobila jsem je mořským koníkem a rybičkou z bílé samotvrdnoucí hmoty. Původně jsem měla před poličkami závěs, který mě tam už delší dobu rozčiloval. Bez závěsu poličky potažené voskovaným papírem do kredence vypadaly ještě hůř než se závěsem, tak jsem si namíchala stejnou barvu Balakrylu jako mají obkladačky a poličky natřela a protože jsou na obkladačkách  bílé kytičky upletla jsem i bílé košíky.
S výsledkem jsem docela spokojená a už mi zbývá doplést jenom poslední sedmý košík na skříňku.
košíky z papíru

košíky v poličkách

košíky v poličkách

mořský koník

rybka

Podzim se hlásí o slovo

6. září 2010 v 18:34 | Vlasta |  Příroda
Podle kalendáře je sice ještě pořád léto, ale počasí tomu zrovna moc neodpovídá. Ráno čtyři stupně, sice nad nulou, ale i tak to je pořádná zima. Dopoledne bylo docela hezky, ale odpoledne se přihnaly mraky a teď už zase svítí sluníčko. Dneska odpoledne jsem si konečně udělala čas, vyrazila jsem s Týnou na delší procházku a nestačila jsem se divit.
Objevila jsem skoro zralé šípky,
šípky

šípky
a našla jsem svého letošního úplně prvního hříbka. Když houby rostly nemohla jsem do lesa kvůli poraněné noze, potom nebyl čas a teď zase moc nerostou, o to větší jsem z něho měla radost. V lese byla úplná tma a bez blesku fotit nešlo
hříbek

hříbek
 A tohle je celý můj dnešní úlovek, do polévky ažaž
houby

Týna si ve strništi zahrabala podle svého gusta.
Týna

A aby fotky nebyly tak podzimně studené, objevila jsem u bývalého smetiště tři zakrslé slunečnice.
slunečnice

A naposled pohled na oblohu plnou mraků.
mraky

Vyšívané polštáře s růžemi

4. září 2010 v 18:49 | Vlasta |  Ruční práce
Letos v létě jsem se zase po delší  době pustila do vyšívání, nejdříve to byly levandulové pytlíčky a hned potom následovaly polštáře s růžemi. Bavlněnou látku s růžičkovým potiskem jsem doplnila bílým a vyšívaným pruhem látky a takhle dílko vznikalo.
šití polštáře

růže

A tady už jsou všechny tři polštáře ušité a na svém místě
polštáře

polštář

polštáře
Ze stejné látky jsem ušila ještě ubrus na jídelní stůl.
ubrus

Kréta-Soutěska Samaria

2. září 2010 v 17:56 | Vlasta |  Cestování
Dneska vás ještě naposled zavedu na báječnou, slunnou a horkou Krétu. Posledním předem naplánovaným výletem naší letošní dovolené měl být průchod soutěskou Samaria. Jak už to tak někdy bývá, ne vše se vydaří podle našich představ a tak to pro mě dopadlo i s tímto výletem. Den předem jsem si poranila nohu, a protože byl výlet už domluvený a zaplacený doufala jsem, že ráno bude všechno v pořádku a já budu schopná vyrazit na horskou tůru. Ráno však noha byla oteklá, bolela a já musela s lítostí uznat, že tenhle podnik se uskuteční bez mé přítomnosti.
Manžel vybavený foťákem s čerstvě nabitou baterií a prázdnou kartou vyrazil tedy do pohoří Lefka Ori sám s úkolem pořídit co nejvíc fotek a já jsem se studeným obkladem na noze odkulhala na pláž a od té chvíle si užívala typické vorvanění u moře.

Soutěska je dlouhá 18km a začíná impozantním výhledem na pohoří Lefka Ori (Bílé hory) ve výšce 1250m. Končí v úrovni Libyjského moře (pobřeží jižní Kréty), přičemž asi 3km před koncem se nachází nejvíce fotografovaná část, tzv. železná vrata. Jedná se o místo, kde se soutěska zužuje na asi 3m široký průchod mezi skalními masivy sahajícími do výšky až 350m nad vaší hlavou. V tomto místě také protéka potok / říčka, takže je průchodné jenom v sezóně, kdy je téměř vyschlá. Krom impozantních skalních masivů sahajících do výšky až 500m se zde nachází asi 450 druhů rostlin. Z fauny se určitě setkáte s divokými kozami kri-kri nebo ochočenými oslíky a koňmi nachystanými horskými strážci pro sestupem zemdlelé turisty.
Lefka Ori

Sestup do soutěsky
Sestup do soutěsky Samaria

A toto je oslík, který vyváží nahoru turisty kteří už nemohou, nebo se cestou v soutěsce poranili.
Oslík záchranář

Když jsem večer na fotkách viděla jakou cestou necestou se soutěskou jde, bylo mi jasné, že se zlomeným prstem u nohy bych byla první koho by oslík záchranář odvážel.
cesta soutěskou

cesta soutěskou

V soutěsce se nachází opuštěná vesnice Samaria, ve které ještě do sedmdesátých let minulého století žili lidé.

a ve vesnici potkáte divoké kozy kri-kri, kterým náramně chutnají české sušenky
Koza kri-kri

Železná vrata


Nejužší místo soutěsky Železná vrata
Železná vrata

Železná vrata
A to je všechno.Hodně mě mrzelo, že jsem na tenhle výlet nemohla, ale na druhou stranu mám zase o důvod víc proč se na Krétu v nejbližších letech vrátit.
Další fotky si můžete prohlédnout v galerii