...MŮJ DRUHÝ BLOG, NEJEN O TOM CO NÁM CHUTNÁ

Říjen 2008

Vesuv

29. října 2008 v 17:13 | Vlasta |  Cestování
Při našem putování napříč Itálií,jsme měli možnost vystoupit ke kráteru sopky Vesuv. Přestože ten den bylo velmi pěkné počasí, v okolí kráteru se válela mračna, ze kterých k večeru přišla pěkná buřina

Když jsme Vesuv navštívili my tak právě nádherně po celém úbočí kvetly janovce a chvílemi byla mezi mraky vidět Neapol.
ještěrka na Vesuvu
Část kráteru a místní květena
Na některých místech ještě ze stěn kráteru vystupují sirné páry
Na méně bezpečných místech jsou ochranné řetězy
Keltská svatba na Vesuvu byla docela zábavná podívaná

Poslední slunečné dny?

28. října 2008 v 16:14 | Vlasta |  Příroda
Tak nám asi skončily prosluněné podzimní dny a vládu převzalo typické dušičkové počasí. V neděli jsem ještě jednou vyrazila na velkou procházku do strání nad naší vesnicí, abych se naposled pokusila zachytit kouzlo barevného podzimu.







A takhle u nás řádí divoká prasata, louka je úplně rozoraná.


A ještě pohled na naši vesnici


Chorvatsko - přechod pohoří Osorščica

26. října 2008 v 17:15 | Vlasta |  Cestování
Pohoří Osorščice se nachází na chorvatském ostrově Lošinj.Hřeben pohoří je asi deset kilometrů dlouhý, s nejvyšším místem Televrinou, která je ve výšce 589 metrů nad mořem.Já jsem tuto hřebenovku absolvovala dvakrát. Poprvé v roce 2004 ,ale to nám bohužel nepřálo počasí. Než jsme se z města Osoru vyšplhali k výchozímu bodu, horské chatě Sveti Gaudent ve výšce 274 metrů nad mořem, strhla se bouřka, která nás na několik hodin na tomto místě upoutala.Poté co se nejhorší nápor bouřky přehnal ,vyrazili jsme na přechod hřebene, ale stále drobně pršelo, foukal studený vítr a vysněná panorámata se utápěla v cárech mlhy a mraků.
Tuto cestu jsme si tedy zopakovali znovu po dvou letech, když jsme trávili dovolenou na sousedním ostrově Cres, a tentokrát úspěšně. Od rána byla obloha azurová, bez jediného mráčku. Tou nezáživnější částí cesty k horské chatě, nás provázela hejna motýlů a na kamenech kolem cesty se vyhřívaly ještěrky. U horské chaty jsme se občerstvili a vyrazili na hlavní část tůry. Celý hřeben byl pokrytý šalvějí, levandulí a dalšími bylinkami, které v poledním slunci omamně voněly. Člověk si připadal, že prochází nádhernou obří skalkou. Brzo se před námi rozevřela dlouho očekávaná panorámata a ten pohled rozhodně stál za cestu v úmorném horku.Dále jsme pokračovali přes nejvyšší bod Televrinu ke kapli svatého Mikuláše. Odkud je nejhezčí pohled na celý masiv pohoří. Od této kaple jsme sestoupili po poměrně náročné příkré cestě do vesnice Nerezine .
Všem kdo máte rádi hory a budete se někdy v těchto místech vyskytovat vřele tuhle tůru doporučuji. Je to příjemné zpestření celé dovolené.







Hřeben pohoří, v dálce je vidět horská chata





Blížíme se ke kapli svatého Mikuláše


Pohled od kaple sv. Mikuláše



Další procházka

25. října 2008 v 18:21 | Vlasta |  Příroda
Přestože víkendové počasí za moc nestojí, naše Týna si svou pravidelnou procházku ujít nenechá.Dneska jsme vyrazily na úplně jinou stranu než obvykle a taky naše fotoúlovky nejsou jenom přírodniny, ale taky například kozy...

...labutě...
...a tuhle lípu jsem musela...
a chvílemi stál i pohled na oblohu za to
...no a naše Týna když si vezme do hlavy, že si uloví myšku, tak jí v tom nikdo a nic nedokáže zabránit
...a ještě poslední krajinka
a abych nezapoměla, poslední letošní motýl

Pompeje

25. října 2008 v 12:34 | Vlasta |  Cestování
Dneska bych vás ráda pozvala do Pompejí. Nejdříve něco z historie. Pompeje byly starověké město ležící pod sopkou Vesuv, roku 79n.l . při jejím výbuchu bylo celé město nenávratně zničeno a zasypáno popílkem. Vykopávky zde probíhají už od 18. století a opravdu stojí za to tohle místo navštívit, během několika vteřin se ocitnete v době dávno minulé a věřte mi, že kdyby nás k večeru nevyhnala bouřka, která se utvořila přímo nad Vesuvem, asi bychom zmeškali i odjezd autobusu.
.
Apollónův chrám
Chrám při vstupu do Pompejí

V některých domech se zachovaly dokonce i nástěnné malby.

V tomto divadle bych si dokázala představit sledování nějaké historické hry.


Toto je foceno z nejvyššího patra divadla. Nad Vesuvem už se začínají dělat bouřkové mraky.Na to že byl začátek června, bylo šílené vedro.
A teď několik pohledů do zahrádek.Nádherně to tam vonělo šalvějí a levandulí.


Tenhle amfiteátr je celý obklopený mohutnými borovicemi.
Blíží se večer a s ním bouřka. Je tedy nejvyšší čas se s Pompejemi rozloučit
Tento nádherný pohled nás z Pompejí vyprovází.
A ještě nemohu zapomenout na stánky s citrusy a suvenýry.


Benátky

24. října 2008 v 18:19 | Vlasta |  Cestování
Italské Benátky jsem poprvé navštívila téměř před dvaceti lety krátce po pádu železné opony, v době, kdy jsme po létech izolace začali hromadně vyrážet za hranice všedních dní. V té době jsem za sebou měla pár studentských výletů do východního Německa, Maďarska a nesmím zapomenout na svou nejdelší cestu vlakem do tehdy sovětského Soči na výměnný studentský pobyt.
Benátky ale byly úplně jiné a atmosféra a architektura jihu mě zcela pohltily. Z té doby mi zůstalo několik vybledlých fotek, které ,ač pečlivě uzavřené v albu, získaly nevím proč červený nádech.
Letos na jaře jsem tedy vyrazila do Benátek znovu, tentokrát se svými dcerami, zopakovat si ten nezapomenutelný zážitek a všechno znovu a lépe vyfotit.
Tak tedy, zvu vás na procházku Benátkami.


Připlouváme do Benátek.
Ráno jsme byli v Benátkách tak brzo, že gondoliéři se teprve připravovali na další parný den.

Most Vzdechů, kterým chodili odsouzenci za smrtí.
Strážní věž.
Já a má děvčata na náměstí sv. Marka.

Jeden z bezpočtu kanálů.
Romantika v Benátkách.
Jedna gondola za druhou.
Kanál Grande z mostu Zlatníků
Most Zlatníků
Tržnice mě nadchla, no uznejte, není to nádhera?


Dóžecí palác
všudypřítomné stánky se suvenýry.

Stromy

23. října 2008 v 19:41 | Vlasta |  Příroda
A ještě přidám několik fotek stromů. Takhle oblečené v podzimním kabátku se mi líbí nejvíc.




Podzimní procházka

23. října 2008 v 18:39 | Vlasta |  Příroda
Minulou neděli bylo opravdu nádherně, tak jsem vzala to naše zlenivělé psisko a vyrazily jsme spolu na dlouhou procházku. Sluníčko příjemně hřálo a několikakilometrová cesta nám vesele utíkala.


Většina šípků už je otrhaná, nebo opadaná, ale pořád ještě je na co se dívat.
Tenhle list mě zaujal, protože ležel uprostřed louky a široko daleko nebyl jediný kaštan.
Týna byla pořád daleko za mnou.
Přestože jsme vyrazily za plného slunce, domů jsme se vracely za soumraku.

Cestičky sem a tam

22. října 2008 v 21:14 | Vlasta |  Úvod
Protože mám toulavé boty, miluju moře, hory a vůbec přírodu a do té počítám i naší rozlehlou zahradu, rozhodla jsem se založit tenhle blog o mém, jestli se tomu dá říkat cestování ,a nejen o něm.Zatím tu toho k vidění a počtení moc- tedy vlastně nic není, ale slibuju, že se budu snažit :o)