...MŮJ DRUHÝ BLOG, NEJEN O TOM CO NÁM CHUTNÁ


Ten chlumecký zámek...

Pondělí v 20:25 | Vlasta |  Putování po Čechách
Dva týdny dovolené utekly jako voda a ode dneška jsme zase v pracovním procesu.
Nebylo to vůbec špatné a klidně bych si ještě týden přidala, ale protože to nejde, probírám se aspoň fotkami z našeho výletování. Jezdili jsme letos po okolí tak do čtyřiceti kilometrů na místa, která jsme navštívili buď před mnoha lety, anebo vlastně nikdy.
Tak třeba Chlum u Třeboně, tak tam jsem nebyla nějakých třicet let a to ho máme doslova za humny.
Zámek není přístupný, ale projít se parkem ještě za raního chládku je vyloženě příjemné.




anebo poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie...




A pak sednout na kolo a dát si trochu do těla. Bývalým hraničním pásmem k podhorské říčce Dračici, ale co je to letos za Dračici téměř bez vody...



a pak přes Malý London do Františkova na oběd...


a pak přes Klikov a Suchdol nad Lužnicí vykoupat se v pískárně a pak už jenom přes Hamr zpátky do Chlumu u Třeboně, bratru nějakých 40 km.




No řekněte, není u nás krásně?
 

Dovolená den za dnem

8. srpna 2018 v 21:29 | Vlasta |  Mišmaš
Krásný letní večer vám přeji!
Užíváme si druhý týden dovolené, vážně jsem ráda, že v tomhle počasí nemusím být v práci. Hodně výletujeme, hodně odpočíváme, ale i čas na nějakou tu práci jsem si udělala. Minulý týden jsem poslala deset andělíčků a konečně dovyšila polštář na zakázku. Ještě ho musím ušít, ale to asi až se ochladí.



Na zahradě všechno uzrává závratnou rychlostí, skoro nestačím úrodu zpracovávat...







Mějte se krásně a užívejte tyhle nádherné letní dny!

Ještě jednou Českou Kanadou

5. srpna 2018 v 22:20 | Vlasta |  Putování po Čechách
Minulý týden jsme podnikli ještě jeden výlet. Zase jsme vyjeli kousek za humna, tentokrát do Valtínova. V plánu jsme měli projít další Graselovu stezku, tentokrát rudoleckou a spojit ji s naučnou stezkou okolo rozhledny U Jakuba, kaskád rybníků a na Ďáblovu prdel.
Vyrazili jsme z parkoviště pod rozhlednou. Na rozhlednu jsme tentokrát nelezli, měli jsme v plánu ujít necelých 20 km takže nebyl čas a pak dav lidí, který tam byl nás odradil dokonale. Na rozhledně jsme byli v roce 2014 když se otevírala, od té doby se tam toho spoustu vybudovalo a okolí je krásně upravené. Ve spodní části rozhledny je bufet a okolo spousta atrakcí pro děti.




Od rozhledny jsme šli kolem krásně upravených rybníků, bohužel i tady je patrný velký nedostatek vody


Skalní útvar Ďáblova prdel, čekala jsem pěkně dlouho, než jsem si ji mohla vyfotit. Prázdniny nejsou zrovna nejlepší čas pro návštěvy atraktivních míst...


A pak už jsme navázali na Graselovu stezku, kolem Filipových kamenů, přes les a mezi loukami do Českého Rudolce a odtud zpátky na parkoviště pod rozhlednu. V normálním počasí by to byl velice příjemný výlet, ale v tomhle vedru bylo posledních pár kilometrů vážně peklo.





Zámek v Českém Rudolci... co dodat snad se jednou zablýská na lepší časy




Přeji vám krásný další prázdninový týden!

 


Maříž

3. srpna 2018 v 12:36 | Vlasta |  Putování po Čechách
Vesnice kousíček od Slavonic, ležící přímo na hranicích s Rakouskem. Za totality byla určená právě pro svoji polohu k likvidaci, byla obehnána ostnatým drátem a vstup by pouze na povolení ... další z absurdit minulého režimu. Po revoluci se do Maříže začal pomalu navracet život a to díky bohatým umělcům z Prahy, kteří zde začali vyrábět nezaměnitelnou mařížskou keramiku. Dneska je v Maříži křižovatka cyklostezek, pár domů je opravených, některé se opravují a další dále chátrají. jak by řekl klasik tam na vás pomalu dýchne Klostermann...
V keramické dílně si ale můžete namalovat vlastní hrnek a ve stylové restauraci se dobře najíte. Pokud se budete při prázdninových toulkách pohybovat kolem Slavonic určitě tohle bohem téměř zapomenuté místo navštivte.
Pokud se o osudu Maříže chcete dovědět víc čtěte třeba tady.













U nás se právě přehnala bouřka, od včerejšího odpoledne už asi čtvrtá a zahrada tak zase dostala trochu vláhy a všechno se krásně zazelenalo.
Přeji vám krásný víkend, i celou druhou polovinu prázdin!

Hrad Kollmitz

1. srpna 2018 v 22:03 | Vlasta |  Cestování
Po překročení ptoka Seebsbach jsme uhnuli z nezáživné Graselovy stezky a vydali jsme se mezi slunečnicovými poli ke zřícenině hradu Kollmitz. Protože jsme výlet plánovali narychlo den předtím, vůbec jsem si nezjišťovala jak hrad vypadá ani jaká je otevírací doba. Po zkušenostech od nás jsme víceméně předpokládali, že bude v pondělí zavřeno a tak si prostě řekneme hrad a půjdeme dál. Už cestou kdy se nám na chvíli otevřelo před očima údolí řeky Dyje nad kterou hrad stojí mě překvapila jeho rozlehlost a po příchodu k bráně i milé zjištění, že je otevřeno.
Milým překvapením ale nebyl konec. Po zaplacení symbolického vstupného ( 2 eura a karty neberou) dostanete plánek hradu s českým výkladem a 2 klíče od přístupných vyhlídkových věží. Funguje tu bufet s chlazenými nápoji a připraví vám i rychlé občerstvení. Paní v bufetu je milá a pár německých slovíček vám na domluvení stačí. Cedulky po celém hradu s popisem jednotlivých míst jsou i v češtině a je tu spousta místa na posezení a to hlavní, skoro žádní lidé.
Pobyli jsme na hradě asi hodinu a půl a za tu dobu tu s námi byly dvě nebo tři rodiny s dětmi a pár starších párů. prostě pohoda.A málem bych zapomněla na hodně podstatnou věc, tu mají i čisté záchody s mýdlem i papírovými ručníky!
A jak se na hrad Kollmitz dostanete? Ze Slavonic přes Dobersberk do Raabs a odtud buď necelých pět kilometrů po turistické značce lesem, anebo až k bráně hradu autem.
A teď vás zvu vzhůru na hrad.







Výhledy z obou věží jsou vážně dech beroucí...



a trochu té hradní fauny a flóry...




A cestou zpátky do Raabs les plný divokých bramboříků, tu vůni si nedokážete představit!


Prostě se nám tu líbilo a vřele návštěvu tohohle hradu necelých třicet kilometrů za hranicemi doporučuji. A ještě jedno zastavení jsme stihli, tentokrát to bylo přímo na hranicích a o tom zase příště.

Graselovy stezky

30. července 2018 v 22:31 | Vlasta |  Cestování
Krásný letní večer vám přeji! Dneska jsme podnikli náš první dovolenkový výlet. Asi si řeknete že jsme blázni, v tomhle vedru, ale vzhledem k tomu, že má být čím dál větší nebylo co odkládat. Když jsem tak koukala kam by se dalo vyrazit na jednodenní výlet, zaujaly mě Graselovy stezky a jelikož stále čekáme na nosič na kola byl to výlet autem do bodu A a pak pěší okruh asi pátnáctikilometrový. Graselovy stezky vedou česko-rakouským pohraničím, které je pro nás jihočechy vcelku rychle dostupné. Bod A byl rakouský Raabs s hradem nad řekou Dyjí odkud jsme vyrazili směrem na Lindau.
Cesta vedla mezi poli kde ochotně pózovali motýli, viděli jsme pohanková a slunečnicová pole i pole čerstvě posekaného ostropestřece, jinak nás ale tato stezka moc nezaujala a tak jsme se v Lindau vydali vlastní cestou. Kam? O tom až příště.

Raabs je malebné městečko, s náměstím plným květin a krásnými výhledy na řeku Dyji a hrad. Ráno jsem vyfotila jenom pár snímků, odpoledne když jsme se vrátili zpátky se zatáhlo a spadlo i pár kapek.
Hrad je soukromý, asi se dá i navštívit po předchozí domluvě, ale brána byla zavřená, tak jsme ho jenom obešli, škoda.







ale teď zpátky, ráno mezi poli...
boží muka, křížek nebo kaplička na každé mezi, to je rakouský venkov.



pohankové pole jsem viděla na vlastní oči poprvé...


a těch motýlů všude! Tihle u nás nejsou, loni jsem je viděla v Českém krasu a teď tady




... a pak jsme přešli lávku přes potok Seebsbach a zamířili jsme k hlavnímu cíli dnešního výletu, ale jak jsem psala v úvodu, o tom zas někdy příště.



Přeji vám pohodové letní putování!

Z kuchyně a zahrady

17. července 2018 v 21:26 | Vlasta |  Zahrádka
Krásný večer vám přeji!
Poslední dobou u nás každý den prší a podle toho to taky vypadá na zahradě. Všechno roste a zraje o překot
Okurek už mám zavařených tak na pět let a teď pro změnu přemýšlím co s rajčaty...
slunečnice měly být okrasné, vysoké maximálně metr a už nějak přestáváme vidět z okna...


Paulownie už mají přes dva metry a rostou do nebe...


na hortenzii se objevují další poupata a levandule pořád ještě kvete a už jí rostou nová poupátka



Po delší době jsem se pustila do pečení kváskového chleba. V zimě se mi kvásek nedařilo uchovat. Tak jsem ho zkusila vypěstovat teď a hurá, dneska druhé pečení a chlebík je výborný.







Přeji vám krásné letní dny!

Kam dál